JAKÝ JE ÚČEL TÉTO ÚMLUVY?
Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí je nejobsáhlejší mezinárodní dohodou zabývající se tímto závažným porušováním lidských práv. Směřuje k nulové tolerance vůči takovému násilí a je podstatným krokem na cestě k bezpečnější Evropě i světa kolem.
Prevence násilí, ochrana jeho obětí a stíhání pachatelů jsou úhelnými kameny této úmluvy. Ta se ovšem také snaží ovlivnit smýšlení i cítění jednotlivce a obrací se tudíž na všechny členy společnosti, obzvláště pak na muže a chlapce, s výzvou ke změně postojů. V zásadě je to obno- vené volání po větší rovnosti mezi ženami a muži, jelikož násilí proti ženám má své nejhlubší kořeny v nerovnosti mezi pohlavími ve společnosti a přežívá díky kultuře netolerance a popírání.
JAK JE UPLATŇOVÁNÍ ÚMLUVY MONITOROVÁNO?
Úmluva stanoví mechanismus monitor- ování, jenž umožňuje hodnotit, zda jsou její ustanovení náležitě uváděna do praxe. Tento mechanismus spočívá na dvou pilířích: jedním je Skupina expertů proti násilí vůči ženám a domácímu násilí (Group of Experts on Action against Violence against Women and Domestic Violence - GREVIO), nezávislý odborný orgán, a Výbor smluvních států (Committee of the Parties), politický orgán složený z oficiálních zástupců států přistoupivších k úmluvě. Jejich nálezy a doporučení napomohou k tomu, aby státy postupovaly v souladu s úmluvou a zajistí její dlouhodobou účinnost.
PRŮLOMOVÉ ASPEKTY ÚMLUVY
Úmluva považuje násilí vůči ženám za porušení lidských práv a formu diskriminace. Znamená to, že státy se budou muset zodpovídat, pokud nebudou na toto násilí adekvátně reagovat.
Je to první mezinárodní smlouva obsahující definici pohlaví. Znamená to, že pro ženy a muže platí nejen biologické rozlišení mužského a ženského pohlaví, ale existuje rovněž společensky konstruovaná kategorie pohlaví, jež ženám a mužům určuje specifickou roli a chování. Výzkum prokázal, že určité role a modely chování mohou vést k tomu, že násilí vůči ženám je považováno za přijatelné.
Úmluva zavádí soubor definic trestných činů, například mrzačení ženského genitálu, vynucený sňatek, nebezpečné pronásledování (stalking), vynucený potrat a vynucená sterili- zace. To znamená, že státy budou poprvé povinny zabudovat tyto závažné přečiny, do svých právních system.
Úmluva vyzývá veškeré relevantní státní orgány a služby, aby se zapojily do řešení prob- lému násilí proti ženám a domácího násilí koordinovaně. Znamená to, že by úřady a nevládní organizace neměly jednat na svou pěst, ale vypracovat protokoly umožňující splupráci.
KOHO SE ÚMLUVA TÝKÁ?
Úmluva se vztahuje na ženy a dívky ze všech společenských vrstev, bez ohledu na jejich věk, rasu, náboženství, sociální původ, migračni status či sexuální orientaci. Úmluva konstatuje, že existují skupiny žen a dívek, jež bývají často vystaveny většímu riziku násilí, a státy musí zajistit zohlednění jejich specifických potřeb.
Úmluva rovněž apeluje na státy, aby stejná opatření vztáhly i na jiné možné oběti domácího násilí, například muže, děti či starší osoby.
JAKÝCH SKUTKŮ SE ÚMLUVA TÝKÁ?
Úmluva vyžaduje, aby smluvní státy zajistily trestní či jiný postih následujících skutků:
- Domácí násilí (fyzické, sexuální, psychické či ekonomické týrání);
- Nebezpečné pronásledování (stalking);
- Sexuální násilí, včetně znásilnění;
- Sexuální obtěžování;
- Vynucený sňatek;
- Mrzačení ženského genitálu;
- Vynucený potrat a vynucená sterilizace.
Tímto se dává jednoznačně najevo, že násilí vůči ženám a domácí násilí nejsou soukromou záležitostí. Naopak, pro zdůraznění obzvláště traumatizujícího dopadu trestných činů páchaných v rámci rodiny je možno pachateli uložit přísnější trest, jestliže je obětí manžel(ka), partner(ka) nebo jiný člen rodiny.
Anežka
