Pomozme obětem domácího násilí, aby je bylo konečně slyšet

Jaký je účel této úmluvy?

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí je nejkomplexnější mezinárodní dohodou zabývající se tímto závažným porušováním lidských práv. Prosazuje nulovou toleranci takového násilí a je klíčová pro bezpečnější Evropu i svět kolem.

Prevence násilí, ochrana jeho obětí a stíhání pachatelů jsou základem Úmluvy. Obrací se ale i na celou společnost, která nesmí být k násilí lhostejná. Násilí na ženách má své nejhlubší kořeny v nerovnosti mezi pohlavími a přežívá díky kultuře popírání a omlouvání násilí. Proto Úmluva apeluje na změnu těchto postojů a účinnou prevenci násilí.

Jak je uplatňování úmluvy monitorováno?

Státy, které Úmluvu ratifikují, se dobrovolně zavazují k tomu, uvádět její opatření do praxe. Jejich činnost pak monitoruje Výbor smluvních států (Committee of the Parties), politický orgán složený z oficiálních zástupců států, které přistoupily k Úmluvě a Skupina expertů a expertek, kteří se v praxi zabývali tématem násilí na ženách tzv. GREVIO (Group of Experts on Action against Violence against Women and Domestic Violence). Jejich nálezy a doporučení napomohou k tomu, aby státy postupovaly v souladu s úmluvou, a zajistí její dlouhodobou účinnost.

Průlomové aspekty úmluvy

Úmluva považuje násilí vůči ženám za porušení lidských práv a formu diskriminace. Znamená to, že státy se budou muset zodpovídat, pokud nebudou na toto násilí adekvátně reagovat. Úmluva si klade za cíl řešit problém násilí na ženách a domácího násilí komplexně, a proto se vyjadřuje také k původu a příčinám těchto jevů.

Ve svém úvodu hovoří Úmluva o tom, že ve společnosti jsou mužům a ženám připisovány na základě toho, že jsou muži nebo ženy, určité role a jsou s tím spojená některá očekávání. Např. u mužů se očekává, že budou průbojnější, dominantnější, mohou svůj názor prosadit i silou, kdežto ženy jsou spíše smířlivější, poddajnější, měly by se přizpůsobit a být poslušnější. Úmluva hovoří o tom, že tato očekávání, nerovnováha moci a submisivní role, kterou by podle očekávání měly ženy převzít, jsou kořenem násilí na ženách.

Úmluva obsahuje výčet forem násilí, které by měly být jednotlivými státy klasifikovány jako trestný čin. Definice těchto trestných činů, stejně jako znění trestního zákona včetně výše trestů, je však na uvážení každého státu. Cílem je, aby bylo možné v trestněprávní rovině postihnout kromě domácího násilí či znásilnění i další formy násilí na ženách, jako např. mrzačení ženského genitálu, vynucený sňatek, nebezpečné pronásledování (stalking), vynucený potrat a vynucená sterilizace. Úmluva vyzývá veškeré relevantní státní orgány a služby, aby se zapojily do řešení problému násilí koordinovaně a spolupracovaly.

Koho se úmluva týká?

Úmluva se týká celé společnosti, protože násilím může být ohrožen kdokoliv z nás. Konstatuje, že existují skupiny žen a dívek, jež bývají vystaveny většímu riziku násilí, a státy musí zohlednit jejich specifické potřeby. Úmluva zdůrazňuje, že stejná opatření je nezbytné poskytnout dalším obětem zmíněných forem násilí, kterými mohou být i muži, děti či starší osoby.

Jakých skutků se úmluva týká?

Úmluva vyžaduje, aby smluvní státy zajistily trestní či jiný postih následujících skutků:

• Domácí násilí (fyzické, sexuální, psychické či ekonomické týrání),
• Nebezpečné pronásledování (stalking),
• Znásilnění, sexuální obtěžování i další formy sexuálního násilí,
• Vynucený sňatek,
• Mrzačení ženského genitálu,
• Vynucený potrat a vynucená sterilizace.

Úmluva tímto dává jednoznačně najevo, že násilí na ženách a domácí násilí nejsou soukromou záležitostí. Naopak, pro zdůraznění obzvláště traumatizujícího dopadu trestných činů páchaných v rámci rodiny je možno pachateli/ce uložit přísnější trest, jestliže je obětí manžel/ka, partner/ka nebo jiný člen rodiny.